DDR5 na Alder Lake: velké novinky v XMP 3.0 a Dynamic Memory Boost, ale i omezení dle slotů

Oldřich Kratochvíl

Paměti DDR5 toho přinesou nového víc, než se čekalo. Máme přehled podporovaných rychlostí, informace o novinkách v profilech XMP 3.0, ale hlavně o zajímavé inovaci Dynamic Memory Boost, která by měla o dost zlepšit spotřebu výkonných modulů.

Intel ve středu odhalil procesory Alder Lake a jejich modely a parametry jsme už probírali v tomto článku . Nevešlo se do něj ale všechno. Intel odhalil docela zajímavé novinky také ohledně pamětí DDR5. S těmi přichází nová generace automatického přetaktování pomocí profilů XMP – XMP 3.0, které je u DDR5 docela dost změněné proti DDR4. A zejména dynamické boostování u pamětí, které je u výkonných pamětí docela přelomová věc.

V článku k procesorům jsme se paměti moc nevěnovali, ale tato kapitola je nakonec trošku obsáhlejší téma. Obecným vlastnostem a novinkám pamětí DDR5 jsme se věnovali zde , pokud si chcete připomenout.

Čtyřkanálová DDR5?

Jedna z prvních věcí, na kterou u Alder Lake narazíte, možná bude, až vám bude CPU-Z ukazovat, že máte čtyřkanálový řadič pamětí („Quad Channel“). To byl dosud jen luxus Threadripperů nebo platforem Intel X99/X299 a tak dále (a AMD A9-9820 ). Toto není chyba. Před paměťovým řadičem se totiž každý modul DDR5 tváří jako dva nezávislé kanály (či by se možná dalo říct logické kanály). Zatímco u DDR4 je jeden modul současně jedním 64bitovým kanálem, u DDR5 se stala ta změna, že byl modul rozdělen na dva 32bitové kanály. Se dvěma moduly máte proto již čtyři logické kanály po 32 bitech.

Z hlediska teoretické propustnosti se nic nemění. Výhoda dvou „pseudokanálů“ je v tom, že do nich mohou jít dva různé nezávislé přístupy najednou, takže ač se teoretická propustnost nemění, je možné dosáhnout vyšší prakticky dosažitelné propustnosti a tím výkonu v rámci tohoto teoretického potenciálu.

Toto asi bude vyvolávat trošku zmatky, takže by možná bylo lepší, kdyby se pořád mluvilo o dvoukanálu. Někdy proto asi u Alder Lake pořád uvidíte označení dual-channel, ale jinde (třeba v CPU-Z) naopak quad-channel. Ideální asi bude začít místo o počtu kanálů mluvit o šířce řadiče, jako u GPU. V této terminologii má Alder Lake řadič se 128bitovou šířkou jako všechny mainstreamové platformy před ním (2×64 bitů s DDR4, ale 4×32 bitů s DDR5).

Maximální podporovaná frekvence závisí na počtu modulů a již i počtu slotů

Druhá věc, kterou jsme ve čtvrtek nezmínili: Alder Lake podporuje oficiálně DDR5-4800, tedy na efektivní frekvenci 4800 MHz, ale neplatí to paušálně. Oficiálně podporovaná frekvence se liší podle typu a počtu modulů, je to dost podobné různým omezením u první generace Ryzenů, pokud si na ně vzpomínáte. Můžete to vidět v následující tabulce.

Intel uvádí, že DDR5-4800 je oficiálně podporované jen se dvěma moduly (tedy ne se čtyřmi), ale pozor, není to jediná podmínka. Platí to jen pro desky, které mají zároveň i fyzicky pouhé dva sloty DIMM, tedy kde je na každém kanálu jediný slot (tabulka to označuje „1 SPC“). Na takových deskách je kvalita signálu nejvyšší (proto mají někdy overclockeři zájem o ultralevné desky s jen dvěma sloty). DDR5-4800 proto oficiálně funguje jen tam.

Pokud má deska čtyři sloty DIMM pro paměti (v tabulce „2 SPC“), je pro ní už oficiální maximum jen DDR5-4400, a to ještě zase jen v případě, že je na každém kanále pořád osazený jen jeden ze slotů. Toto byla jinak frekvence, na které měřil Intel své oficiální benchmarky. Pokud jsou osazené čtyři moduly (v tabulce „2 DPC“), snižuje se frekvence ještě níž, a to na DDR5-4000 v případě jednorankových modulů (v tabulce „1 R“). Moduly typu dual-rank („2 R“ v tabulce, většinou to budou ty s vysokou kapacitou s čipy po obou stranách PCB) mají oficiální maximum DDR4-3600. S jen dvěma aktivními moduly je maximum pro SR i DR moduly stejné, rozdíl je až zde u čtyřmodulového osazení.

Neoficiálně bude možné víc

Ovšem pozor – toto je jen o frekvencích, které je Intel ochoten oficiálně garantovat. Neznamená to proto, že víc nedostanete. Naopak, Intel je oproti AMD ve specifikacích asi o dost konzervativnější a pokud použijete moduly s XMP profily, můžete frekvence nastavit o dost vyšší. Je pravděpodobné, že reálně bude možné i se čtyřmi moduly dosáhnout dost vysoké frekvence i nad těmi DDR5-4800. Ale to zatím je věc, kterou teprve ukáží testy a zkušenosti uživatelů po několika týdnech.

XMP 3.0 u DDR5: uložte si své vlastní nastavení

Profily XMP jsou něco, co bývá vnímáno trošku periferním viděním, ale ve světě desktopových PC jde vlastně o hrozně důležitou věc. Pokud jde o oficiální rychlosti pamětí DDR3, DDR4 a teď DDR5, definují standardy určité rychlosti, které se označují jako JEDEC standardy. Ale tyto standardy v desktopu prakticky nikdy nepoužíváte (pokud nemáte OEM počítač velkých značek – Acer, HP, Dell, Lenovo a tak podobně). Tyto standardy mají dost nízké frekvence a zejména hodně špatné časování.

Intel v době DDR3 zavedl takzvané profily XMP (Xtreme Memory Profile) – to je sekundární nastavení nad běžným nastavením uloženým v SPD, které má vyšší takt a také lepší časování. Jde vlastně o tovární přetaktování pamětí a všechny výkonnější moduly RAM nyní využívají tyto profily. Pokud například máte modul DDR4-3200, nejspíš jde reálně o DDR4-2666 nebo dokonce jen DDR-2133, která se zapnutím profilu XMP v BIOSu přepne na vyšší frekvenci a lepší časování (většinou toho je dosaženo pomocí zvýšeného napětí). Má to i své nevýhody. Tyto XMP konfigurace například bývaly testovány jen na procesorech Intel, takže když pak vyšly Ryzeny, nemusela paměť po zapnutí profilu XMP být stabilní.

Paměti DDR5 každopádně nebudou jiné a vysoké rychlosti u nich také budou realizovány zejména pomocí profilů XMP (nejvyšší oficiální standard JEDEC byl až doteď DDR5-4800, rychlejší verze 5200 a 6400 byly oznámené až tento týden). Intel ale u nich přišel s aktualizovanými a vylepšenými profily, které se jmenují XMP 3.0.

Zapisovatelné SPD/XMP pro vlastní profily časování

V rámci XMP 3.0 bude na modulech víc místa pro profily, 384 bajtů místo 102 u DDR4 (XMP 2.0). Zároveň je možné uskladnit na modulu více volitelných konfigurací – pět místo dvou. NOVĚ U nich budou moci být uvedená podrobnější popisná označení, z nichž bude lépe jasné, k čemu profil je a co dělá.

Z pěti různých XMP nastavení, jejichž profil bude moci být v modulu uložen, budou tři z výroby a jen pro čtení, nepůjde je měnit (smazat). Velká novinka je, že další dva z těchto pěti profilů budou zapisovatelné. Uživatel si do nich bude moci uložit OC nastavení, které si ručně vypiplal. To by pak mělo vydržet restart, odpojení napájení i přenos do jiného PC. A i tyto profily bude možné označit nějakým delším jménem.

Tyto uživatelsky uložené profily by měly být chráněné pomocí kontrolních součtů, ale samozřejmě bude třeba s nimi nakládat opatrně. Přenositelnost mezi různými deskami a CPU samozřejmě nemusí být 100% – co vám někde pojede stabilně, může jinde házet chyby, BSOD a restarty systému.

Dynamic Memory Boost: Turbo Boost/Cool&Quiet, ale u RAM

Asi největší novinka, kterou Alder Lake do pamětí přináší, je ale jiná. Jde o dynamickou změnu frekvence operační paměti v desktopových PC, což je něco, co teď nemáme. Zatímco třeba u CPU je běžné, že se v nečinnosti podtaktují a sníží si napětí (a navíc použijí různé úsporné stavy), aby odebíraly jen zlomek energie, kterou žerou při zátěži, u pamětí se teď tak neděje.

Přitom vysoké frekvence pamětí mají ne úplně malý dopad na spotřebu. Například mezi provozem pamětí DDR4 na XMP frekvenci 3600 MHz (kdy mají napětí 1,2 V) a na běžné frekvenci 2666 MHz bez XMP s výchozím napětím 1,1 V může být rozdíl až zhruba 10 W jen ve spotřebě procesoru (jde asi zejména o řadič pamětí) a možná další watty ve spotřebě samotných modulů.

Intel proto do Alder Lake doplnil technologii nazvanou Dynamic Memory Boost, která nově umožňuje dynamickou změnu frekvence pamětí v desktopu. Není to vlastně ani svázané s DDR5, Alder Lake by to zřejmě mělo umět provádět i s DDR4.

Bude to fungovat tak, že procesor umožní za běhu přepnout na rychlejší nastavení pamětí s profilem XMP, nebo na pomalejší, ale úspornější základní režim. Pokud spustíte náročnější aplikaci potřebující výkon, zapne procesor vyšší rychlost RAM, pokud bude počítač v nečinnosti, přepne se na nižší základní režim. Jde tedy o nástroj, snižující u výkonných PC jejich spotřebu v nečinnosti nebo při lehké práci jako je (nebo by mělo být) browsení internetem.

Použít to půjde s procesory Intel Alder Lake a pamětí DDR5 nebo DDR4, která mají profil XMP, na který se dají přepnout. Mělo by to fungovat bez zásahu operačního systému, vše probíhá na úrovni firmwaru/automatického řízení CPU. Funkce se bude zapínat v BIOSu. Bohužel prý nebude možné měnit to, který profil XMP tato technika využije, vždy to bude ten první v pořadí, pokud jich modul nabízí víc.

Paměti a jejich rychlejší frekvence a časování jsou často zdrojem nestability, takže dynamické přepínání asi bude klást další zvýšené nároky na otestování a to, aby CPU vše zvládalo stabilně.

Z hlediska úspornosti desktopů (a také třeba kompaktních SFF počítačů) je toto hodně přínosná funkce, která popravdě mohla přijít už dávno, ale to nemění nic na tom, že jde o příjemné překvapení. Zatím jsme ovšem neměli šanci ji vyzkoušet praxi, takže teprve bude třeba ověřit, zda s tímto přepínáním nevznikají nestability. Jde ale každopádně o něco, co doufejme přejme a implementuje také AMD.